|
|
Principy internetových memů
Hřib, Matěj ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Gvoždiak, Vít (oponent)
Diplomová práce se zabývá internetovými memy a jejich kulturou. Představuje a rozpracovává pět principů memů, kterými jsou reapropriace, multimodalita, kolektivismus, rezonance a šíření. Memy vznikají apropriací již existujících mediálních obsahů, ze kterých "pytlačí" významy i výrazový materiál a brikolážovitě ho využívají. Význam proto vytvářejí intertextuálně a práce na ně aplikuje starší teorie literární intertextuality. Podoba memů je obvykle multimodální, kombinují mody obrazu a textu nebo videa a hudby. Výklad popisuje ustálené designy textových, obrazových a video memů. Kolektivismus se v kultuře memů projevuje v existenci ustálených šablon, ze kterých jsou vytvářeny jednotlivé instance. Znalost šablon a jejich využití může fungovat jako druh subkulturního kapitálu, který uživatelé používají pro vymezení se vůči mainstreamu. Rezonance memů zakládá nejčastěji na humoru a osobní identifikaci se zprávou. Memy nutně nesdělují referenční informace, ale mají afektivní význam. Rezonance a participativní povaha memů napomáhají jejich šíření, které v kultuře memů hraje stejně důležitou roli jako tvorba a recepce. Klíčová slova internetové memy, internetová kultura, multimodalita, intertextualita, remix, participativní kultura, šiřitelná média
|
|
|
Internetové memy a jejich virální potenciál
Limanovský, Adam ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o fenoménu internetových memů. S teorií memů přišel evoluční biolog R. Dawkins koncem sedmdesátých let minulého století jakožto kulturní analogií genů. O několik desítek let později se pojem mem začínal objevovat v internetové kultuře ve spojení s vtipy. V této práci pracuji s pojmy mem, viralita, šiřitelná média a konvergence médií. Všechny tyto pojmy definují současné internetové prostředí. Vycházím především z knih L. Shifmanové: Memes in Digital Culture, H. Jenkinse: Convergence Culture: Where Old and New Media Collide a Spreadable Media: Creating Value and Meaning in a Networked Culture (které je spoluautorem) a K. Nahonové a J. Hemsleyho: Going Viral. Nejprve vymezuji pojem mem a jeho diferenciaci od pojmu viralita, jelikož pro běžného uživatele internetu jsou tyto dva pojmy synonyma. V práci popisuji memové žánry, fáze vzniku internetových memů, které vznikají převážně ze šiřitelných médií na jejichž základě jsou memy vytvářeny a jaké faktory přispívají k jejich šíření v kyberprostoru. Analytická část se skládá z kontextové analýzy vybraných internetových memů, na nichž demonstruji, jak digitální manipulace mění kontext memů, ve kterých se daný mem může použít, a jak ovliňuje jejich fungování.
|
|
|
Humor na facebooku a jeho role v předvolební prezidentské kampani
Dubská, Veronika ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá humorem na Facebooku, zkoumá témata a postupy vzniku humorných příspěvků, které se váží k přímé volbě prezidenta ČR, konkrétně k dvěma kandidátům, kteří se dostali do druhého kola prezidentské volby, Karla Schwarzenberga a Miloše Zemana. V úvodu představuji humor a komiku z teoretického pohledu. Vymezuji tři ústřední teorie, typy vtipu a funkci smíchu. V dalších kapitolách definuji základní předpoklady, které vedou k zapojení fanoušků do tvorby online příspěvků, které pak mohou kolovat např. sociálními sítěmi. Představuji nové nástroje v online politickém marketingu a shrnuji základní témata, která nesly oficiální kampaně obou kandidátů. V praktické části pomocí metody zakotvené teorie analyzuji, jak a proč pracovali uživatelé Facebooku s humorem v příspěvcích, kterými reagovali na prezidentskou volbu. Zkoumaným materiálem jsou obrázkové vtipy, fotografie s textem či bez textu, koláže, komiksy nebo karikatury z oficiálních i neoficiálních facebookových stránek obou kandidátů. Z výzkumu vyplynulo, že měl humor při kampani primárně negativní roli, sloužil jako nástroj k očernění a zesměšnění daného kandidáta, vtipy měly ukázat jeho nedostatky a varovat voliče, co by se v České republice mohlo po jeho zvolení dít. Prostředí Facebooku se projevilo jako velmi negativní,...
|
|
|
Glitch a jeho sociální aspekty v kultuře počítačových her
Švelch, Jan ; Macek, Jakub (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Glitch se v novém tisíciletí stal důležitým tématem populární kultury i akademické obce. V roce 2012 Disney obsadil glitch do druhé hlavní role svého rodinného animovaného filmu Raubíř Ralf. Čím dál více vědeckých prací se věnuje glitchi z různých perspektiv, od mediálních studií po estetiku. Zatím se však vědci soustředili na teoretické a technologické aspekty glitche. Tato magisterská práce metodou kvalitativní obsahové analýzy zkoumá "obyčejný" glitch a role, které hraje v kultuře počítačových her na příkladu tří aktuálních počítačových hitů: The Elder Scrolls V: Skyrim, Mass Effect 3 a Star Wars: The Old Republic. První část shrnuje dosavadní literaturu k tématu a vysvětluje příbuzné koncepty: chybu, šum a emergenci. Dále představuje různé aspekty a role glitche: podvádění, metagaming, humor, aberantní užití, fabrikace. Praktická část sestává z analýzy online diskusních fór a zkoumá definici glitche, jeho objevování a sdílení, a aspekty glitche zásadní pro aktivní účastníky diskusí: otázku glitche jako chyby nebo účelu, opravu glitche, podvádění, metagaming a humor a nepříjemnost. Na základě analýzy identifikuji vztahy hráčské komunity k jednotlivým aspektům glitche a nabízím novou definici glitche, která reflektuje zásadní význam kontextu a vymezuje se vůči chybovosti jako nezbytné kvalitě glitche.
|
host ::
RSS.